Základní a mateřská škola

www.zshorepnik.cz

Přesný rok založení zdejší školy není znám, ale protože zde byl již v roce  l776 učitel, je jisté, že tu jednotřídní škola byla již před tímto rokem. V roce l810 přijal učitel Kočárek pomocníka, aby učil starší žáky německý jazyk. Za neustálé snahy učitele Kociána a dlouhotrvajících sporů s městskou radou byly postupně do roku 1880 zřízeny čtyři třídy v počtu 47 žáků.

Roku 1870 okresní školní inspektor Václav Fabián důrazně upozorňoval zdejší školní radu na nutnost výstavby nové školy. Jen jeho zásluhou došlo k jejímu uskutečnění. Roku 1881 byl položen základní kámen a 22. října byla slavnostně otevřena nová škola se šesti třídami, dvěma kabinety a bytem pro řídícího učitele. Celkové náklady byly 30 691 zlatých, z toho 3 000 zl. činila subvence zemská. Pro vysoký počet žáků žádala místní i okresní školní rada o zřízení další třídy. Této žádosti bylo vyhověno teprve v roce 1912 a tak se stala zdejší škola vlastně sedmitřídní. Místnost pro sedmou třídu byla získána tím, že řídící učitel Josef Smrčka poskytl ze svého bytu  dva pokoje.

Kromě obecné školy bývala ještě před první světovou válkou v Hořepníku v domě čp. 138 židovská škola, která mívala kolem 35 žáků.

Za první světové války nedošlo k žádným změnám v organizaci školy. Roku 1919 byla podána žádost o měšťanskou školu a po jejím kladném vyřízení zde byla 1. prosince 1919 tato škola otevřena. Prvním ředitelem byl jmenován Karel Červenka z Pacova, správcem obecné školy zůstal až do svého penzionování Josef Smrčka. Po K. Červenkovi, který odešel brzy do Nové Cerekve, se stal ředitelem Josef Seibert a po něm byl čtyři roky zatímním ředitelem Oldřich Stárek. V roce 1940 byl jmenován ředitelem Vilém Smrčka.

Zápisy kroniky měšťanské školy dokazují, že při výchově a vzdělání byla pozornost žáků obracena hlavně k otázkám vlasteneckým, národním a slovanským. Pro vlasteneckou výchovu a rozvoj aktivity žáků byla měšťanská škola cenným zdrojem. Každoročně byly pořádány oslavy 28. října, vzpomínková shromáždění ke vzniku slovanských států bývalého Rakousko-Uherska i slavnosti k životním jubileím významných politických a kulturních osobností. Pro školní a veřejné oslavy připravovali učitelé se žáky kulturní programy. Každoročně se hrálo dětské divadlo a od roku 1930 několikrát ročně loutkové divadlo. Stejně jako v jiných obcích byli hořepničtí učitelé duší kulturního i spolkového života. Společenské organizace spolupracovaly se školou, často jí pomáhaly i finančně při řešení obtíží s vyučovacími pomůckami.

Ve dvacátých letech prodělala měšťanská škola několik organizačních změn. V roce 1924 byly zřízeny chlapecké a dívčí třídy, v tomto roce se také poprvé konalo rodičovské sdružení. 1. července1926 došlo ke spojení správy obecné a měšťanské školy. Roku 1925 byla založena lidová škola hospodářská, která trvala v Hořepníku do roku 1948. Po jejím zrušení dojížděli žáci do Pacova. Školní čítárna, která sice neměla samostatnou místnost, prozrazuje zájem o všeobecné vzdělání i o dění v kraji. V období hospodářské krize v letech 1929 -1934 zakusily hlavně děti domkářů a chalupníků mnoho bídy. Vánoční nadílka byla přidělována jen těm nejchudším, a přece jejich počet dosahoval až třetiny všech žáků. “Při vší své šetrnosti”, jak píše kronikář, rozhodla se obecní rada v nejtěžších letech těmto dětem rozdat zdarma školní pomůcky.

Hrozba války si vynutila změny v učebním plánu a od roku l937 byla zavedena do škol branná výchova jako samostatný předmět. V roce 1938 se zapojila škola do sbírky na  obranu státu. Učitelé odevzdávali jedno procento měsíčního platu.

Ke školnímu obvodu v tomto roce náleží Hořepník, Arneštovice, Rovná, Vítovice, Mašovice, Bořetice, Březina, Přáslavice, Radějov, Kyjov a Dobroměřice. Ke školnímu obvodu újezdní školy měšťanské patří ještě Buřenice, Babice, Útěchovice  a Lesná.

Přebytek učitelstva, který vznikl v roce l938 příchodem českých učitelů z okupovaného pohraničí, ze Slovenska a z Podkarpatské Rusi, postihl i zdejší sbor. Byly propuštěny čtyři provdané učitelky.

Ve školním roce 1940/1941 měla obecná škola 7 tříd a měšťanská 5 tříd. Nejvyšší počet dětí ve třídě byl 45. Je málo  místností pro výuku a vyučuje se i mimo školní budovu: v Oulehli č.114, na radnici a v budově č.146. Byly již připraveny stavební plány a rozpočet na výstavbu nové školní budovy, dokonce byl i zakoupen stavební pozemek těsně vedle staré školy, ale k výstavbě nedošlo.

21. prosince 1944 byly zahájeny vánoční prázdniny, které byly pro nedostatek topiva prodlouženy do 18. ledna 1945. Pravidelné vyučování však již nebylo zahájeno, protože ve škole bylo ubytováno německé vojsko, které postupně zabíralo i třídy mimo školní budovu. Nezbylo nic jiného, než dvakrát týdně svolávat děti do budovy radnice, kde jim po krátkém výkladu bylo zadáváno domácí cvičení. Výsledky výuky byly velmi slabé.

Hned po válce byly provedeny nejnutnější opravy školy. Vyučování bylo slavnostně zahájeno 4.června 1945.V roce l946 se snížil počet žáků  měšťanské školy, protože žáci z Buřenic a Babic přešli do nově zřízené měšťanské školy v Košeticích. Při měšťanské škole byl zřízen jednoroční učební kurz a zavedena povinná devítiletá školní docházka.

Po rozdělení správy školy na národní a střední zůstal ředitelem střední školy Vilém Smrčka, správy národní školy se ujal Bohumil Ecler, který působil na hořepnické škole 33 let. V roce 1963 mu ministerstvo školství udělilo titul zasloužilý učitel.  Po odchodu V. Smrčky do penze se v roce 1950 stal ředitelem zdejší školy Václav Kubera.

V roce 1952/ 1953 byl ředitelem školy F. Bártík, po něm v této funkci působil Václav Hoda, který se sem vrátil z Košetic. Od roku l957 se stal ředitelem František Zeman z Lukavce, za jehož působení došlo k organizační změně ve školství - povinná osmiletá školní docházka byla změněna na devítiletou. V roce 1968 se začal připravovat terén pro výstavbu nové školy a plán pro rekonstrukci staré budovy. Nová škola byla slavnostně otevřena 7.11.1970, vyučovat se v ní začalo 23.11.1970.

Od roku 1970 se stal ředitelem školy Ladislav Puchner, který denně dojížděl z Černovic u Tábora Ve funkci ředitele zde působí do roku 1984, kdy odchází do penze. Během svého působení se věnoval kromě jiného zvláště rozvoji sportovní činnosti dětí. Žáci  7. tříd začínají jako jedni z prvních škol v okolí jezdit každý rok na lyžařský  výcvik do Krkonoš. Škola byla za jeho působení velmi dobře hodnocena po stránce výchovně vzdělávací, dokladem jsou dobré výsledky dětí v různých olympiádách a soutěžích i u přijímacích zkoušek.

V roce 1984 byla ředitelkou školy jmenována Věra Zelenková, která zde působila jako učitelka od roku 1958. Snažila se udržet dobrou úroveň školy, vštěpovala dětem lásku k historii a českým tradicím.

V roce 1990 byl na základě výsledků konkurzního řízení jmenován ředitelem Základní školy v Hořepníku Mgr. Jaroslav Musil. V době jeho působení došlo ke stabilizaci pedagogického sboru, byl realizován projekt přechodu na 9-ti letou povinnou školní docházku, výuka cizích jazyků byla rozšířena o jazyk anglický. Jako na jedné z prvních základních škol na okrese zde byla zřízena učebna výpočetní techniky s připojením na internet. Byla zavedena tradice školních akademií a divadelních představení žáků. Škola si i nadále udržuje velmi dobrou úroveň výchovně vzdělávací práce, o čemž svědčí dobrá umístění žáků v olympiádách a různých soutěžích.

(Zpracováno podle školní kroniky I/II)